Záměrně začínám tím nejdiskutovanějším démonem, pekelníkem, padlým andělem...
Luciferem - v překladu Světlonoš. Já mu říkam "Čorkař"! A myslím to doslova.
KRÁTKÝ POPIS
Výška ve skutečné podobě: 2,6 - 2,8 m
Postava: urostlá, šlachovitá
Barva a délka vlasů: špinavá blond, vlnité, délka ke krku (styl mikádo)
Křídla: NE, dříve je měl, ale dnes mu zůstaly pouze jizvy na zádech v oblasi lopatek
Podoba: Lucifer má dvě podoby. Jeho pravá podoba je: vysoký urostlý muž, mladý, hezký, ale špinavý a rozcuchaný. Jako oděv má na sobě pouze široké volné kalhoty, které už má velmi potrhané. Na první pohled vypadá jako "Trosečník". |Což odpovídá i tomu, že byl svržen na pustý ostrov a tak přemýšlím, kdo vedl pero a činy Daniela Difoa, když psal knihu ?Robinsona Crusoa?, protože já osobně jsem Lucifera našla na Madagaskaru, kde jsou, či byly kmeny lidožroutů!| Okolo pravého kotníku má okov s řetězem o délce cca 30-40 cm. Proto v přítomnosti pekla slyšíme zvuk řetězu! Ta druhá, kterou známe daleko lépe a jde o součastnou podobu je: upravený hezounek v tmavém obleku. Střídá bílou a červenou košili, které nosí jako rozhalenku.
Znaky: na obrazech a sochách ho poznáme podle okovu kolem pravého kotníku, rozbiteé koruny a zlomeného žezla, přítomnost hadů
Zařazení: padlý anděl
Věk: 27 - 35 (ve srovnání podle vzhledu v obličeji, tento údaj je pouze pro přiblížení vaši představy, jeho věk je k věku lidskému podstatně vyšší)
Komu vládne: Jde o jediného padlého anděla, který se dal na cestu zla! Jako jediný zná podmínky v nebi, což mu dává velké výhody oproti jiným démonům. Jako jediný má moc zničit jiného anděla! Což je doslova jeho záliba. Své andělské trofeje si sbírá a pečlivě ukládá do své jeskyně, kde byl uvězněn stovky let, než se dostal na svobodu. Díky svým schopnostem a možnosti vstupovat na denní světlo se stal samozvaným králem všech pekel. Jeho hlavním působištem se stala Severní Amerika, kde si zřídil své vlastní sídlo. Spolupracuje se všemi krály pekel. Nikdy si je ale nepodrobil.
Jak poznáte jeho přítomnost: jak u sebe, tak u druhých lidí zaznamenáte přítomnost hada nebo hadů. Manších, černých a dost zákeřných. Také můžete vidět, jak vás pozoruje. Zaznamenáte jeho pronikavý pohled. Buďto vidíte oči ve tmě, nebo jen jeho pronikavé zornice. Má svou vlastní armádu skřetů (Glumy), kteří se pořád rozrůstají. Jde o bývalé lidi, kteří mu propadlia dnes mu slouží! Dokáže je teleportovat na základě vaší špatné myšlenky, kdy se vedle vás otevře portál a v tu chvíli ho vy, nebo někdo váš blízký je přímo atakován. Ovládá vaše myšlenky tím, že se vám prímo hrabe v hlavě! Více přímo v jejich popisu.
Krátký popis: Lucifer je padlý anděl, byl vyhnán Bohem/Stvořitelem dolů na Zem, protože byl pyšný, namyšlený a hlavně chtěl vládnout lidem. Proto je na starých kresbách znázorňován s korunou a zlomeným žezlem. Nechtěl sloužit, pomáhat lidem, vadilo mu, že mají svobodnou vůli a bylo mu jasné, že podlehnou nástrahám temna. A protože to chtěl i dokázet, začal s peklem spolupracovat! Což mu pomyslně "zlomilo vaz". Proto je Lucifer také považován, a to právem, za hlavního a prvotního pokušitele lidstva! Postavil se Bohu tím, že dokazoval lidskou lehkomyslnost. Králem se nakonec stal, ale kraluje úplně jinému království. Ne nadarmo se mu říká Král pekel. Když mu nebylo umožněno vládnout Zemi, začal škodit. A když se postavil Bohu, přišel o svá křídla. Archanděl Michael ho snesl dolů na Zem a přikoval ho ke skále jedním okovem kolem pravého kotníku, aby se poučil a učinil pokání, ale jak víme všichni, zatím to rozhodně nevypadá, že by se chtěl omluvit za své chování, ale naopak, škodí ještě více a dost si to užívá. Zneužívá svého hezkého vzhledu a mstí se za to, že byl svržen z nebe. (tady je docela dobře zfilmovaný boj Michiela s Luciferem ve filmu THOR). Takto Lucifer škodil spoustu let tady na Zemi, až se Bůh rozhodl poslat dolů vlastního syna. Všichni víme o koho jde a hlavně, jak dopadl! Ten měl ukázat lidem, jaká je skutečnost, ale díky Lucifera a jeho bravůrnímu umu manipulovat vše dopadlo fiaskem. Ještě chvíli budeme takto pokračovat a asi tušíte kdo vyhraje a co lidstvo čeká...
ANO, je pravdou, že nosí světlo a jeho jméno je velmi příhodné, to jméno však nemá nic společného s dobrem! Světlo rozhodně nosí, to můžu potvrdit, ale "bohužel", pro špatnou stranu! Pro sebe a pro temnotu se kterou spolupracuje tak rád. Oslabuje, ba doslova ničí ty, kdo můžou s peklem bojovat! Určitě už jste někdy slyšeli o "Andělském světle". Má ho každý anděl. Toto světlo svítí přímo v místě srdce a já osobně ho za srdce považuji. Akorát, že anděl po zcizení neumírá, když o něj příjde, ale ztrácí svou moc, svou sílu a pokud jde o vtěleného anděla, jako jsem například já, rozhodně ho to ochromí. Pokud si pro světlo nedojde, jeho fyzické tělo umírá rychleji a jeho duše se po smrti stavá obyčejnou. Není světlo - není anděl...
Fotografie se světlem, kterou jsem použila jako ilustrační je velmi příhodná! Nicméně Lucifer už dávno není připoután ke skále. Jeho řetězy jsou přeseknuté a i když je ve své pravé podobě tahá sebou, asi 30, 40 cm dlouhý, rozhodně je slyšet. Můžete ho ale také potkat v jeho druhé podobě jako krásného, mladého, charismatického muže v obleku s velmi svůdným pohledem.
Potkala jsem pár lidí u kterých jsem zjistila andělskou duši, jejich aura ale nesvítila, byli v pavučinách jistých mocností, které na nich parazitovali, což způsobbovalo, že jejich těla kolabovala. Měli velmi špatnou psychiku, nemocné srdce a další nemoci se k tomu postupně nabalovaly. A tak jsem se jim vždy snažila toto světlo vrátit prostřednictvím archandělů, kteří mi pomáhají, ale jednou se stalo toto:
Už mnohokrát jsem uvažovala, že si nechám vytetovat pentagram, aby mně už nic nemohlo atakovat na mém vlastním těle, ale vždycky si to rozmyslím, protože si říkám, že dokud mám sílu s nimi bojovat, udělám to, ale po tomto zážitku, jsem si dost nadávala, protože nemít svou nejlepší kamarádku, mé dvojče, byla bych navždy ztracena. Vlastně jsme tři. Tři nerozluční bráchové, jak si říkáme na základě našeho společného života z minula. S Luciferem jsem se už párkrát setkala, ale v té lepší podobě. Volám ho jen v nejnutnějších případech, kdy se nemůžu zbavit zlé, črné duše a ani Azrael ho nedokáže chytit a odvést, tak ho lifruji rovnou do pekla. Žádný kamarádšoft ale neudržuji, i když je velmi pohledný, ...a dnes už vím proč.
Že má fotka visí v každém pekle, jak si ze mně utahují moje kamarádky, jsem brala s rezervou, ale musím uznat, že 5 let na mou osobu pořádali doslova hony! Že nepohrdnou ani touhle příležitostí jsem ovšem nečekala. Vlastně "nikdy" nic nečekám, ale snažím se být pořád ve střehu. Někdy to ale prostě fakt nejde a jednoduše vypnu sama, protože už nemůžu. Tehdy to bylo jen na malinkou nepatrnou chvilku, protože jsem potřebovala nabrat sílu na fyzickém těle a rup ho! Vždycky se někdo nachomejtne, kdo toho využije, ale že to bude zrovna on? No, už jim fakt musím lést na nervy, když po mně vystartoval už i on. Dlouhé roky čelím atakům za své klienty. Každý člověk má jiný prolém a JÁ se učím za pochodu! Na nějaké studium "dopředu" není čas! Tentokráte ale přišla rána přes mou nejlepší kamarádku. Né, že by to udělala záměrně, to rozhodně ne! Ale protože "peklo nikdy nespí"! využili každičké příležitosti, která se naskytla. Vše začalo u partnera. Jelikož si z mého fyzického srdce rozhodl udělat cedník, trpěla jsem. Každá rána pod pás mně stála přesně právě ty fyzické síly, které potřebuji proti těmto zloduchům z temnoty!
Toho osudného sobotního rána, jsem zase dostala nějakou podpásovku a protože se týkala i mojí nejlepší kamarádky, rozhodla jsem se ji "uplakaná" zavolat. To, co mně ale čekalo, mně doslova šokovalo. Místo chápající, vždy pomáhající laskavé kamarádky, se mi ozvala arogantní, sobecká, chladná žena, kterou jsem nepoznávala. Doslova mně vytáčela! Já aroganci bytelně nesnáším, je pro mně pomyslným červeným hadrem, který dráždí každého býka! A protože jsem díky partnera nebyla ve střehu, zase jsem to schytala! Tentokráte to ale byla pořádná pecka! Svou kamarádku znám již 12-13 let a nikdy, i když šlo o vyhrocené záležitosti, opravdu nikdy jsme se nepohádaly, natož abychom po sobě křičely! Ale tentokráte to bylo jiné! Když jsem si uvědomila, že je něco špatně, okamžitě jsem ji vytipla telefon. Pozdě! Rázem jsem se přenesla kamsi do velkého kinosálu. Vím, že sedadla byly prázdné. Na obrovském plátně běžel nějaký film o přírodě a nejednou hups, do záběru mi skočil jakýsi velký chlap, mladý tak 25, 30 let, který vypadal jako houmlesák, později jsem ho vystihla lépe.., vypadal jako "trosečník"! Udělal na mně jakési cukrblíky, aby mně rozptýlil, pak natáhl ruku k mému srdci, vytáhl nějaké světlo a zmizel! Bylo to pár vteřin a já byla v hájí!
Úplně jsem se zhroutila. Zalezla jsem si pod peřinu a brečela jsem. Byla jsem psychicky na dně a nevěděla jsem proč. Věděla jsem, že je něco divně, ale nedokázala jsem to pojmenovat a moje hlava nefungovala. Nedokázala jsem přemýšlet, ani se na nic soustředit. Syn byl naštestí se svým otcem vedle v pokoji, a tak neměl tušení, co se děje. A jak už to tak bývá, nikdo mně nehledal, nikdo mně nepotřeboval a já jsem pořád jen a jen brečela. Nespala jsem celou noc. Ráno už mně bolelo celé tělo, jako bych měla silnou chřipku a cítila jsem se fyzicky totálně vyčerpaná. Tak vyčerpaná, že jsem myslela, že si nedojdu ani na záchod a vlastně jsem to ani nepotřebovala. Pak mně ale napadlo zavolat mé druhé kamarádce, ay se na mně podívala. Jen jsem ji v rychlosti řekla, co se stalo a poprosila ji o pomoc. Během pár minut volala zpátky a řekla mi: "Ivet, ty máš za levým ramenem takovou tu malou opici s tím pruhovaným ocasem. Má takové ty výrazné oči, však víš ne? Ale je taková nějaká opelíchaná!" A jak tak mluvila, vzpoměla jsem si na toho špinavého vandráka, co mi skočil do záběru! A tak jsme přemýšlely, kam ho půjdu hledat, protože jsem byla totálně naštvaná. Vytočená tak, že bych nejraději toho frajera vystřelila na měsíc. ALE! Neměla jsem moc síly. Kamarádka mi však pomohla dobít baterky! Už dlouho jsem necítila, jak mi jde energye přímo do žil. A i když se mi točila hlava, touha po nakopání jistého zadku byla sylnější!!! Uchopila jsem opici za ten její starý prašivý ocas a šoupla ji tam, kam patří a hned ji následovala! K mému velkému překvapení, jsem se ocitla na překrásném místě kdesi na Madagaskaru. Stála jsem přímo u vchodu do jeskyně. Samozřejmě, že tam byl i ON! Tehdy jsem ještě neměla tušení o koho jde. A tak jsem vletěla dovnitř! Viděla jsem, jak se přede mnou schoval do tmavého zákoutí. Byl o mnoho větší neý já, byl vysoký tak 2.3, 2,6, urostlý, šlachovitý..., ale špinavý. Koukal jako vyděšené dítě. Dost mně zaujalo, že na pravém kotníku měl jizvu od širokého okovu, který měl stále na noze a chrastil ta nim řetěz. V tu chvíli mně zajímalo ale zcela něco jiného. MÉ světlo! V té jeskyni bylo vidět, že ji tento muž obývá. Byla tam jakási postel (kožešiny na nízkém výklenku) a vlevo přede mnou byla vytesaná police ve skále, na které stály čtyři láhve. Vypadaly jako sklenice od okurek, nebyly zavíčkované, ale okolo hrdla měly umotané provázky, takže vypadaly, že slouží jako lampy! Chápete to?! Andělské světlo a ti pacholci ho používají jako světlo do lamp. Myslela jsem, že s tím dělají jiné kousky... Nu což. Vzala jsem si jen to své a trochu jsem se tam porozhlédla. Nechtěla jsem se do ničeho pouštět, protože jsem se na to ještě necítila, ale zjistila jsem, že vzadu bylo schodiště dolů do podzemí. Těch lamp tam byly stovky! Normálně si s nimi svítili v podzemí. Úplně dolů jsem nešla. Všimla jsem si, že je to tam plné těch bílých skřetů (viz. Milášek Glum). Byly jich tam desítky! To mně tak vytočilo, že jsem se poprvé v dospělosti viděla ve své skutečné podobě! I já mám tak 2 metry šedesát, možná víc, jak jsem byla naštvaná, nakumulovala jsem světlo do rukou a hned jsem jim to tam práskla! Byly jako krysy, co zalézaji do děr. Pak jsem se uklidnila a vratila se zpátky do reality. Dala jsem si vanu, abych nabrala sílu a zase jsem mohla normálně fungovat!
No jo, ale co teď. Teprve potom jsem mohla zavolat své kamarádce, aych ji vysvětlila, co se stalo a proč jsem ji položila telefon. I ona uznala, že se cítila jinak a jakmile jsem ji položila telefon, tak to u ní vyplo! Ano, přesně tak to člověk cítí, když ho očistím! Čím ale musím projít já, abych ochránila každou dobrou duši..., to VY už nemáte ani tušení... :oD
Když jsme se setkaly, vyprávěla jsem jim, kam mně to zavedlo a co tam bylo. Toho muže, co mi ukradl mé světlo jsem jasně popsala takto: "Určitě to byl padlý anděl! Byl vysoký, hezký, šlachovitý. Měl jen roztrhané kalhoty a vypadal jako trosečník! Možná, že ho i mučili. Určitě byl přikovaný, ještě měl okolo kotníku řetěz, i kdyz už byl utržený. Přišlo mi, že se za něco mstí! Ake od kdy jsou andělé mstiví? Nechápu, proč to dělá, ale já na to příjdu!"
Pak jsem ale měla jiné starosti a tohle jsem odkládala několik měsíců. Honilo se mi to v hlavě a pořád jsem neměla tušení o koho jde! Někdy jsem nad tím přemýšlela před spaním a stále nic, až jsem se jednoho dne rozhodla, že vytvořím tabulku 7 hříchů, 7 králů pekla!!! A bylo to! Lucifer! Není to v překladu Světlonoš?!!! A tak jsem vypátrala staré kresby, abych se jen přesvědčila ve svých zjistěních a bylo mi jasno! Je to SVĚTLONOŠ! Ale neříkají mu tak po staletí proto, že by nesl světlo z nebe, ale proto, že nebeské světlo krade! Ale nosí ho! Ano, nosí ho do podsvětí. Do své jeskyně a mstí se tak za to, že byl svržen z nebe. Já už dnes vím, kam mám jít, když andělům chybí jejich vzácný zdroj a jdu na jistotu!
Bohužel ale také vím, že jeho sídlo se přesunulo na jistý kontinet a páchá své podlosti dál. Jeho okovy jsou minulostí a i když ho Michalel hlídá, Lucifer si v bezpečí brouzdá po Zemi a škodí dál, protože si ho "hloupí lidé" stále přejí. Že je to bude stát život a ve finále duši..., to už nikdo neřeší!
Autor: Iveta Mauci, 1.8.2017
Copyright © 2002 - 2019 Iveta Mauci
